Přenastavte si hodinky!

Poměrně aktuálním tématem teď na konci října je změna umělého letního času zpět na normální pásmový středoevropský. Konečně splatíme ten hodinový spánkový dluh, který si neseme už od března. Diskuze k tomuto tématu jsou nekonečné, někdo je pro, jiný proti, těm přizpůsobivějším je to jedno. On to vlastně letní čas nikdy neměl jednoduché.

Za všechno může slavný vynálezce hromosvodu Benjamin Franklin, který tento návrh poprvé prezentoval roku 1784 v dopise příteli, tehdy ovšem s notnou dávkou ironie. Jako skvělý nápad se to však pozdálo nizozemské vládě, která ho o 120 let později, v roce 1908, uzákonila. Za první světové války Rakousko-Uhersko a Německo došlo k výpočtu, že to je výborná úspora energie, a na dva roky ho zavedli taky. V období klidu a míru jsme měli čas normální, až válka a Hitlerova diktatura zase přinutila lidi ještě si ke všem těm hrůzám komplikovat život změnou času. V roce 1950 letní čas opět zrušili, ovšem Rusko nadále zkoušelo a experimentovalo, jak to pro něj bude nejvýhodnější. Jednu dobu měli čas posunut dokonce celoročně o tři hodiny! Ušetřím vás veškerých detailních kroků, které se odehrály, ostatně jsou k přečtení na Wikipedii, bude stačit, že v roce 2011 tehdejší prezident Medveděv zavedl celoročně posunutý čas o jednu hodinu oproti přirozenému časovému pásmu. Jak ukazuje mapka, letní čas dnes nevyužívá prakticky žádný asijský stát.

Jak se však situace vyvíjela u nás? V sedmdesátých letech úspora energie někomu vážně vrtala hlavou, tak si vypočítal, že letní čas by mohl být řešením, a roku 1979 v Československu zavedl letní čas trvale.

Hodinový posun v jarních a letních měsících je jednotný pro celou Evropskou unii, která jediná má právo provádět s ním jakékoli změny. Takže i kdyby si všech 200 poslanců, 81 senátorů i prezident naší republiky odhlasovalo, že ho chtějí zrušit, bude nám to na nic, pokud to neschválí Brusel. Nevzbuzuje to ve vás trochu pobouření? Východisko by tu ale bylo – musela by se sepsat petice obsahující celkem milion hlasů z celé EU, z toho aspoň 16 500 z Česka.

A to výzkumy posledních let ukazují, že o žádnou velkou úsporu energie nejde. Energetické společnosti v naší zemi mají spočteno, že útraty za elektřinu jsou buď stejné, nebo o mizivé procento nižší. Důvodem může být třeba vyšší útrata za topení, protože vlastně vstáváme o hodinu dřív a po ránu je větší chladno. Pro zajímavost, ve státě Indiana v Americe, kde byl letní čas zaveden až roku 2006 a srovnání je tudíž poměrně jednoznačné, dokonce změna času vyjde na 8,6 miliard dolarů (!). A tak na letním času vydělají vlastně jenom programátoři, kteří učí softwary mobilů a počítačů přecházet na letní čas automaticky (mně osobně to však nikdy nikde nefungovalo).

Někomu je však nějaká změna času úplně jedno. V laboratořích, kde experimentují například s myšmi, musí docházet v létě ke změně pracovní doby, protože biorytmy zvířat jsou stále stejné. Stejně tak krávy jsou prý ve stresu, když se po nich požaduje mléko o hodinu dřív. Nicméně ať už s tím váš  organismus či láska ke zvířatům souhlasí nebo ne, pokud neprokážeme jako Evropa dostatečně silnou iniciativu, nejspíš na tom nic nezměníme a budeme si muset počkat, až nějaký europoslanec zmešká kvůli posunu důležité zasedání.

Eliška Kozáková, SEPB

Opraveno. Pěkné