Rivalové - recenze

Byl to po dlouhé době, abych u nového filmu zažil pocit, který by byl skoro nepopsatelný. Naposledy když jsem viděl snad viděl snímek Warrior - tehdy jsem taky od něho nic nečekal, nebyl to film s mou oblíbenou tématikou (box) a přemýšlel jsem, jestli má cenu se vůbec na něj dívat. A stejně jako před dvěma lety Warrior mě dokázali tentokrát uchvátit Rivalové.

Vůbec jsem nevěděl, že tento film běží v kinech a když mi taťka jako překvapení řekl 30 minut před začátkem promítání, že půjdem do kina, moc se mi nechtělo. I proto, že Rivalové jsou o Formuli 1, která mě nikdy nijak nebrala. Ale každý film může překvapit a tohle byl ten případ.

 Myslím si, že velký podíl na celkovém dojmu z Rivalů má vynikající kamera a střih. Na kameře musím ocenit obzvlášť dynamické střídání úhlů pohledu, že to nebylo točeno jenom z ptačí perspektivy nebo něco na ten způsob. Hlavně se mi líbí, že film není jednotvárný - není to jen ježdění po okruzích.

Je to sportovní film, ale formule jsou především kulisou pro vyprávění příběhu. Rivalové mají hlavně poukázat na sportovní i civilní vztah, rivalitu a vzájemný respekt dvou nejlepších jezdců té doby – Nikiho Laudy a Jamese Hunta.

Ani vteřinu jsem se nenudil a to oceňuji u filmů nejvíc, protože jeden z hlavních úkolů filmu je pobavit. Také herci, i když to nejsou žádná zvlášť slavná jména, byli vybráni skvěle a vzhledově se ke své roli výborně hodili – Daniel Brühl v roli Nikiho Laudy jako trošku suchar nebo Chris Hemsworth coby James Hunt, král večírků a playboy. Myslím si, že režisér Ron Howard neudělal chybu ani v tom, že jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl, nenatočil v Hollywoodu. Protože toto výborné téma by v produkci Hollywoodu nemuselo dopadnout dobře.

Šimon Kozák,

tercie B

Opraveno.