115. výročí školy - rozhovor s paní profesorkou Frankovou

Na úvod je nutno říci, že tento rozhovor je s paní profesorkou Mgr. Tamarou Frankovou, která na této škole učí němčinu a ruštinu, je o chovu domácích zvířat. Paní profesorku jsem potkal před jejím kabinetem a poté, co jsem se představil, bylo evidentní, že ráda přispěje svými odpověďmi do školního časopisu.

První otázka se týkala jejího vztahu ke zvířatům.

Odpověděla: „Mám hodně ráda své pejsky, ale nemám na ně moc času, to je škoda. Hlavně mám ráda savce, co však nemusím, jsou hadi.“

Další otázkou jsem chtěl zjistit kolik a jaká zvířátka chová. Odpověď byla až šokující: „Chovala jsem želvu Arthura, morče Maxe, králíčka Editku, křečky Kryšpína a Uptona, kocoura Betina, toho jsem měla 14 let, dnes mám kocoura Kubíka, pak jsem ještě přechodně chovala ještěrku Xavera, a protože plazy nemám ráda, tak jsem ji měla jen dva měsíce, a ještě jsem měla…“ Chvíli zaváhala: „…ježka, a ten se jmenoval Bonifác.“

K tomuto zvířátku mi byla vyprávěna jedna zajímavá historka, a sice že tento ježek byl jako malý převezen na chatu, kde se zabydlel pod pařezem stromu a kde chodil kocourovi na granule. Tomu se to pochopitelně moc nelíbilo, ale když se pacičkou snažil ježka odehnat, tak neuspěl, a to z důvodu, že ježek má bodlinky a ty jej píchaly do tlapky.

S další otázkou jsem šel najisto. Na schůzi nám byl dán tip, že tato paní profesorka chová jakési obří šneky, tudíž jsem se zeptal: „Je pravda, že jste chovala velké šneky?“

Reakce byla zpočátku lehce vyděšená: „Kdo ti to řekl?!“ Ale když jsem jí vysvětlil, že jsem tuto informace získal od našich vedoucích Žurnalisty, tak překvapení zmizelo. Přiznala, že je to pravda, a ochotně mi je popsala. „Konkrétně to jsou Oblovky, na délku nohy mohou mít až 25cm. Je to největší suchozemský plž.“

„Je těžké je chovat?A kde jste je chovala?“ zněly mé další otázky.

„Oblovky se chovají v teráriu (to je velké akváriu bez vody). A co se týče potravy, tak je nutno mít zeleň, salát nebo kedlubnové listí.“

Pokud jde o kedlubnového listí, dozvěděl jsem se, že je snadné jej získat. Když kupujete kedluben, tak většinou z něj přímo v obchodě odloupnete listy. Tyto listy si paní profesorka vždy brala, a protože jsou zadarmo, tak ani moc neutratila.

„V teráriu se šneci plazí na kokosovém substrátu. Ten se vytváří tak, že z kokosové palmy se odloupne kůra, ze které se pak vytvářejí cihličky. Poté se vyvaří a to udělá takové „hrnečku, vař“ a vznikne spousta hnojiva. Dá se koupit i ve zverimexu. Je relativně levný, když víte, kde ho koupit. Nešpiní a vydrží dlouho, není třeba jej měnit.“

Ohledně šneků, jsem se dozvěděl jednu nešťastnou událost, kterou s nimi paní profesorka prožila. Jednou před Vánoci se jí stalo, že šnek jí nakladl do substrátu 200 vajec a ona po nějaké době zjistila, že se jí v teráriu plazí 200 centimetrových šneků. Naštěstí bylo zrovna před oněmi Vánoci, a tak tyto nezvané výrůstky dala známé do zverimexu a tam už si s nimi poradili.

Na závěr je nutno vyjádřit paní profesorce poklonu, protože málokdo vychoval tolik zvířátek.

Ondřej Sliška, sekunda A