Cenzura v moderním umění - L. Vojtěchovská

V den vysvědčení bylo pro nás, studenty MGO, zorganizováno divadelní představení Revizor v podání Divadla Rity Jasinské. Před představením byla domluvena jakási „tisková konference“, kde se mohli vybraní studenti ptát herců na cokoliv.

Když jsem měla možnost hovořit s profesionálními herci, nemohla jsem se nezeptat na to, jak vidí cenzuru v umění. Inspiroval mne jeden verš z Shakespearova 66. Sonetu: „Jak umění je pořád služkou mocných“ (překlad M. Hilský). Tuším, že dnes nás ovlivňují média a reklama, které jsou pod vlivem mocných společností a politických stran, a také tuším, jak to v českých zemích vypadalo za bývalého režimu – a právě na tuto myšlenku jsem chtěla navázat.

Odpověď na mou otázku nebyla překvapivá. Herci se vyjádřili, že nemají pocit, že by umění bylo cenzurováno jako dříve, ovlivňují jej však jiné faktory, hlavně peníze. Některá divadla si nemohou dovolit zinscenovat některé hry pro nedostatek prostředků na kulisy, kostýmy, mzdy herců. Ale co se témat týče, je výběr rozsáhlejší a svobodnější. Kategorie „nepřístupné z politických důvodů“ se radikálně zúžila.

Na druhou stranu herci přiznali, že při jednom televizním rozhovoru se zmínili o tehdejší politické situaci a kdosi na ně zpoza kamery zběsile mával ve snaze dát jim najevo, aby tuto myšlenku rychle zamluvili a k tématu už se nevraceli. Nebylo by tedy správné tvrdit, že svoboda projevu je absolutní. Stále existují témata, která jsou na veřejnosti tabu.

O čem se tedy mluvit může a o čem ne? Kdysi to byla otázka náboženství. Co se církvi zdálo jen maličko kacířské, odstranila. V třetí čtvrtině minulého století u nás to byla krajní levice, kdo diktoval, o čem se bude psát, co se bude zpívat a co se bude hrát v divadlech. Dá se říct, že nedávno tyto spory v moderní západní civilizaci metamorfovaly na problémy rasově a jinak diskriminační. Umělci si dneska musejí dávat pozor především na sociální skupiny, nikoliv na politiky nebo jiné mocné.

Nedá se tedy říct, že bychom si mohli „otevírat hubu“ na vše a na každého, ale v podstatě to nám obyčejným smrtelníkům stačí, že?

Lenka Vojtěchovská, případné úpravy prosím předem zkonzultovat