Hudební skok časem

   Mezi dvěma podzimními svátky se nejen v Ostravě, ale i v řadě dalších měst v kraji, již po deváté rozezní tóny vážné hudby u příležitosti Svatováclavského hudebního festivalu. I letos jsou do programu zapojeni nejen přední hráči Janáčkovy filharmonie a jiných uznávaných hudebních těles v Česku, ale i několik vážených zahraničních umělců. Každý si přijde na své. K mání jsou jak velké orchestrální koncerty, tak komorní představení pro sólové nástroje.

   Já jsem se vydala do poměrně nového Kostela Svatého Ducha v Ostravě - Zábřehu, kde byla na programu hudba ze dvora Bedřicha Velikého, který právě slaví 300 let výročí narození, v podání komorního smyčcového orchestru, cembala a dvou sólových flétnistů. Úvodní symfonie pro smyčce všechny přítomné pozitivně naladila, takže jsme pak s úsměvem přijali i fakt, že kvůli technickým problémům přijdeme o cembalový koncert. Zůstaly nám tedy tři koncerty pro sólovou flétnu a na závěr jeden duet. Francouzský flétnista nám s pomocí svého českého kolegy s úsměvem citoval Mozartovu odpověď na dotaz: „Co je falešnější než flétna?“, kdy geniální umělec pohotově odpověděl: „Dvě flétny!“ Chudák Mozart nejspíš neměl příležitost poslechnout si Quantzův duet v takovém podání jako my, neboť v opačném případě by mu ta dokonalá souhra a malebný tón zněly v uších stejně jako mně ještě hodně dlouho.

Eliška Kozáková sexta B

Opraveno, chybí fotografie