Předsevzetí. To, na co jste -i když je teprve začátek února- už zapomněli

Všichni za sebou máme Vánoce, záminka k jedinému období v roce, kdy ženy bez výčitek pojídají talíře sladkého, a Silvestr, poslední den roku, kdy koledy už utichají a nahrazuje je trochu hlasitější dubstep v podání hasičům oblíbené pyrotechniky. Každý tyto svátky jistě prožil trochu jinak, některé věci jsou však  u všech lidí stejné.

Před Vánocemi se na facebooku nevyhneme označením na fotkách, které vám přejí pěkné Vánoce, a vy se ze slušnosti nemůžete odoznačit, i když vám každých pět minut přichází upozornění, která ani nejsou pro vás.

Po Vánocích nás zase hlavní stránka přinutí mít přehled o dárcích poloviny vašich přátel.

Čím jsem starší, tím více slyším od mých přátel, že se v tomto období nudí. Já sama se vždycky celý rok těším, až si lehnu do teplé postýlky, když je venku ten sníh, v rukách budu mít teplý čaj a budu se dívat na pohádky. Tento rok to bylo ještě zesíleno větší únavou ze školy a vědomím, že máme prázdniny 16 dní. Sníh (i když ho nemám zrovna v lásce) jsem oplakala už 26. (ladovská zima už se stává abstraktním pojmem), ale na pořádnou lavinu pohádek jsem čekala celé prázdniny. Když už jsem nějakou našla, většinou už mě nebavily (viděla jsem je mockrát, nebo byly prostě už moc dětské - až mě to překvapilo, například u mého oblíbeného Sám doma).

Čím větší nuda po Vánocích, tím více se pak lidé těší na Silvestr, ke kterému nejsou vázány skoro žádné tradice, takže lidé prostě dělají, co chtějí. Jsou s přáteli, nebo s rodinou, dívají se na televizi, ti starší někdy konzumují větší množství alkoholu, než kdy předtím, někteří se pak snaží dohnat ohňostroji snížený počet požárů ve srovnání s minulým rokem, aby alespoň v něčem byl tento rok "lepší".

Celý tento maratón za tradicemi zakončují novoroční předsevzetí. Každý si ho musí dát, každý ho musí nedodržet. Stejně jako každý rok. Když si slovní spojení „novoroční předsevzetí“ vyhledáte na internetu, skoro jako synonymum vám zde vyskočí tisíce odkazů „jak zhubnout“. Abyste tedy nevyšli z módy a byli in, určíte si nějaké nesmyslné číslo (takové pěkné, sudé zaokrouhlené a oblíbené číslo je třeba 10), pak si nasadíte rapidní diety, které ale (abyste stále byli in) po pár dnech porušíte. Tento každoroční kolotoč prostě nemůžete porušit, protože byste úplně zkazili fitness centrům plán na tržbu. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč mají právě a jen v lednu vyšší ceny, než po celý rok?

            Po snech o zhubnutí „challenge“ typu: najít si partnera, naučit se cizí jazyk, být lepším člověkem. Ještě, že lidé nový rok mají. Jinak by byli sami, hloupí a zkažení. Dost časté je pak také „napsat román“, což se mi podle počtu lidí, kteří si toto na internetu slíbili, zdá už skoro tak lehké, jako ve hře The Sims. Klikněte na počítač, a zadejte „Napsat román“. Pak už jen čekejte, vše půjde snadno (dobře, já se tedy veřejně přiznávám, že jsem nikdy se svým Simíkem román nedokončila, ale určitě to není tak těžké).

            Ti, co již pochopili systém zůstávají u předsevzetí „nedávat si předsevzetí“. Když se říká „jak na Nový rok, tak po celý rok“, mluví se o všem, kromě předsevzetí, kdy po několika dnech dochází k přesně opačnému efektu - když to tak přirovnám - k JOJO efektu. A tak se nejspíš zdá, že datum je jen číslo. Ne něco nadpozemského. Něco, co může změnit celý náš život. Zajímavé ale je, že vše, co zde píšu, lidé ví. A přesto téma „novoroční předsevzetí“ stále není od věci a vztahuje se k většině lidí, kteří toto čtou.

            Pěkný nový rok.

Sára Wranová, KVIB

Opraveno.