Svou tašku ubránila - slohová práce

Byl pátek, deset hodin večer a Alici Montyové konečně končila směna. Příští dva týdny si bude užívat dovolenou. Těšila se a myslela si, že už se nemůže nic pokazit. Navíc si dneska koupila letenky, aby mohla navštívit svou sestru v Anglii, které se právě narodilo miminko. Alice se výletu nemohla dočkat a snad poprvé jí nevadilo, že musí jít z práce tak pozdě.

         Nelekla se ani odbíjejících hodin na věži kostela. Alice si však nevšimla stínu muže, který se ploužil za ní. Zabočila za roh. Náhle ji ale někdo zezadu chytil. Alice chtěla křičet, ale muž jí pohotově zakryl ústa. Snažil se jí nejspíš vzít tašku, pomyslela si Alice. Vzpomněla si na lekce sebeobrany a rychlým chvatem se vyškubla ze sevření a utíkala. Svou tašku ubránila.

         Ještě než však stačila uběhnout pár metrů, začal na ni muž volat známým hlasem. „Dominiku?“ zeptala se Alice a podívala se na svého přítele. „Co ty tady děláš?“ Dominik si mnul ruku: „Měl to být jen žert, ale kdybych věděl, že se umíš prát, neudělal bych to.“ Alice si vzpomněla, že je dneska Apríl a taky si všimla, že Dominik má s sebou dárek. „To je pro mě?“ zeptala se Alice. „Ano, máš přece ráda kočky.“ odpověděl Dominik a dal Alici krabici. „Ta je nádherná“ hladila Alice kotě, které bylo uvnitř. „Jak jí budeš říkat?“ zeptal se Dominik. „Co třeba Apríl?“ odpověděla Alice.

Hana Kroupová SB

Opraveno.